| |
|
Patentový zástupce
|
je specialista - technicky a právně kvalifikovaný odborník s nejméně pětiletou praxí
v oboru průmyslového (duševního) vlastnictví, který složil odbornou
zkoušku u Úřadu průmyslového vlastnictví
a složil také předepsaný zákonný slib do rukou předsedy Komory patentových
zástupců, jímž se zavázal na svou občanskou čest a svědomí
zachovávat Ústavu ČR a zákony, svědomitě plnit své povinnosti, zejména
vůči klientům, a zachovávat mlčenlivost. Je zapsán v rejstříku
patentových zástupců, který vede Komora a má od Komory osvědčení pro
výkon činnosti. Patentový zástupce poskytuje odbornou právní a technickou pomoc
ve věcech průmyslového (duševního) vlastnictví fyzickým
i právnickým osobám. Posuzuje a radí, který druh ochrany je pro
technické řešení nejúčinnější a podle předpisů a také právních zvyklostí
koncipuje nároky na ochranu, zpracovává požadované podklady a zajišťuje
zastoupení při řízení před příslušnými orgány ČR.
ZPĚT
|
|
Patent
|
|
je veřejná listina vydaná Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze (pro ČR) nebo
některým jiným národním či mezinárodním patentovým úřadem, která poskytuje právní
ochranu na vynález po dobu až 20 let (pokud jsou hrazeny udržovací poplatky),
a to na teritoriu, pro něž byl úřadem patent vydán. Každý patent má
kromě svého původce (autora) majitele, jemuž přísluší po uvedenou dobu
na vymezeném teritoriu výlučné právo k využití patentu.
O patent pro ČR se žádá podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového
vlastnictví.
ZPĚT
|
|
Vynálezem
|
je vyřešení technického problému, které je ve srovnání se
světovým stavem techniky nové, obsahuje tzv. vynálezecký krok,
pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze známého stavu techniky a je průmyslově využitelné.
Přihláška vynálezu musí splňovat náležitosti formální
a obsahové. Sestává z žádostí o udělení patentu na vynález, z popisu dosavadního stavu techniky s uvedením jeho nevýhod,
z instruktivního popisu řešení podle vynálezu, zpravidla
doplněného technickými nákresy, grafy, vzorci, sekvencemi,
z patentových nároků a z anotace. Podání přihlášky vynálezu je
zpoplatněno. Přihláška se podává ve všech státech, ve kterých
potenciální majitel patentu požaduje ochranu. Mezinárodní ochranu
vynálezu lze nejlépe zajistit mezinárodní přihláškou patentu
s využitím Patent Cooperation Treaty (PCT), podávanou
prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze.
ZPĚT
|
|
Užitný vzor
|
|
(utility model, Gebrauchsmuster) je v praxi nazýván "malý patent".
I když má blízko k patentu, technické řešení, které je jeho
podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno,
nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec
pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo
průmyslově využitelné. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy.
Mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40
států, a to na základě přihlášky, kterou lze podat
i s využitím PCT (viz heslo Vynález).
ZPĚT
|
|
Průmyslový vzor
|
|
obecně někdy také nazývaný vkusový vzor (design, dezén), je vnější
úprava výrobku, která je nová, průmyslově využitelná a má charakter
estetický, nikoliv výlučně funkční. Novost zkoumá Úřad průmyslového
vlastnictví podle přihlášky, kterou podrobuje průzkumu formálnímu
i věcnému. Ochrana začíná zápisem průmyslového vzoru do rejstříku,
o němž vydává Úřad osvědčení. Mezinárodní ochrana je založena na
podobných principech jako u Ochranných známek. Lze ji zajistit přihláškou
u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě, podávanou
prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze.
ZPĚT
|
|
Integrované obvody
|
|
se chrání pomocí svých topografií (mask work). Topografií obvodu se pro účely
ochrany rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně
souvisejících zobrazení, která znázorňují trojrozměrné trvalé uspořádání
vrstev vytvářejících integrovaný obvod (čip). Ochrana je poskytována
na základě zápisu do rejstříku topografií.
ZPĚT
|
|
Obchodní jméno
|
je název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské
činnosti. Obchodním jménem fyzické osoby je její jméno a příjmení. Obchodní
jméno fyzické osoby může obsahovat dodatek, odlišující osobu podnikatele nebo
druh podnikání. Obchodní jméno obchodních společností a družstva je
název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. To platí i pro
právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku na základě
zvláštního zákona. Součástí obchodního jména právnických osob je i dodatek
označující jejich právní formu. Obchodním jménem právnické osoby, která se
nezapisuje do obchodního rejstříku, je název, pod kterým byla zřízena.
Obchodní jméno nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele.
U právnické osoby postačí k odlišení obchodního jména jiné právnické osoby
uvedení jiného sídla, jestliže tyto osoby nepodnikají v tomtéž oboru, nebo
v oborech zaměnitelných při hospodářské soutěži. U fyzických osob postačí
k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Podniká-li více osob pod
společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny
splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně.
ZPĚT
|
|
Ochrannou známkou
|
(trademark) je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou, tvarem
výrobku nebo kombinací těchto prvků, které je způsobilé rozlišit výrobky nebo
služby stejného druhu pocházející od různých podnikatelů a zapsané
v rejstříku ochranných známek. O zápis se žádá přihláškou
u Úřadu průmyslového vlastnictví, který posuzuje zápisnou způsobilost
známky, především zda je známka distinktivní (rozlišitelná), není pro
spotřebitelskou veřejnost klamavá a zda nemůže spotřebit ele uvádět
v omyl pokud jde o povahu, jakost a původ výrobku nebo služby.
Vyloučena ze zápisu jsou označení, která nemohou být graficky znázorněna
(zvuková), označení tvořená geografickými názvy, označení druhů, množství,
jakosti (puncovní značky) apod. Ochranné známky všeobecně známé, které
jsou světově vžité, takže mají vžitou rozlišovací způsobilost, jsou chráněny
v každém státě i bez zápisu, pokud jsou v něm notoricky známé.
Zapsaná ochranná známka může být označena symbolem R v kroužku, popřípadě
doprovozena odkazem "Registered Trade Mark". O mezinárodní ochranu
známky se žádá přihláškou podanou prostřednictvím Úřadu průmyslového
vlastnictví u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě.
ZPĚT
|
|
Označení původu výrobku
|
|
je označení výrobku zeměpisným údajem, které je výrazem souvislosti mezi
výrobkem a prostředím, v němž výrobek vznikl a které ovlivnilo
jeho jakost a charakter unikátními vlivy např. složením půdy, klimatem,
přírodními surovinami, výrobní tradicí apod. Není to pouhý údaj o původu
výrobku jako je "Made in ...", ani druhové označení odlišené regionálním
názvem. Označení původu zapsané v rejstříku u Úřadu průmyslového
vlastnictví je průmyslovým právem. Zeměpisný názvev v něm indikuje
specifické vlastnosti výrobku imanentně s názvem spjatého. Zapsaného
označení původu smí užívat výhradně zapsaný uživatel. Označení původu
neindikuje vztah výrobku k podnikatelskému subjektu jako ochranná známka,
ale ke všem podnikatelům, kteří v uvedené zeměpisné oblasti vyvíjejí
podnikatelské aktivity vztahující se k výrobku. O tuzemskou ochranu
se žádá přihláškou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Mezinárodními
multilaterárními dohoda mi je upraveno právo na zabavení klamavého zboží.
Spolehlivější ochranu skýtají dvoustranné mezinárodní smlouvy. Žádost
o mezinárodní zápis označení původu podává Mezinárodnímu úřadu duševního
vlastnictví Úřad průmyslového vlastnictví v Praze na základě
tuzemské přihlášky.
ZPĚT
|
|
Komora patentových zástupců
|
|
je samosprávnou organizací, zřízenou ze zákona č. 237/91 Sb. Jejími
členy jsou povinně všichni patentoví zástupci v ČR. Komora je garantem
profesní zdatnosti svých členů a vydává jim osvědčení pro výkon činnosti.
Plní dvojí úlohu: jednak chrání a prosazuje zájmy patentových zástupců,
jednak postřednictvím svých volených orgánů dohlíží na řádný výkon jejich
činnosti. Shledá-li profesní pochybení, provádí disciplinární řízení
a rozhoduje o disciplinárních opatřeních podle cit. zákona.
ZPĚT
|
|
Novou odrůdou rostlin
|
|
ve smyslu duševního vlastnictví je soubor kulturních rostlin vykazujících
znaky, které si při množení soubor zachovává jako výsledky šlechtění.
Podmínkou ochrany je, že se jedná o odrůdu odlišnou alespoň jedním
podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy obecně známé. Musí
se jednat o novou odrůdu, stálou v podstatných znacích. Ochrana se
vztahuje i na výchozí šlechtitelské materiály, sloužící
k reprodukci odrůdy. Přihláška k ochraně se podává stejným způsobem
jako u ochrany nových plemen zvířat.
ZPĚT
|
|
Novým plemenem zvířat
|
ve smyslu duševního vlastnictví se rozumí populace zvířat jednotného
původu, stejných morfologických a fyziologických vlastností. Plemeno musí
mít stejnou schopnost přizpůsobovat se určitým podmínkám, stejně na ně
reagovat a vykazovat odlišnost, stálost a schopnost přenosu
ustálených vlastností na potomstvo. Podmínka novosti je splněna, pokud
plemeno nebylo nabízeno k prodeji. Přihláška k ochraně nové
odrůdy rostlin nebo nového plemene zvířat se podává Ministerstvu zemědělství
ČR. Pokud řízení o ní končí úspěšně, ministerstvo vydá přihlašovateli
šlechtitelské osvědčení. Majitel osvědčení má povinnost udržovat
po celou dobu ochrany chráněnou odrůdu nebo plemeno. Má však také výlučná
práva ve svolení k produkci a nabízení k prodeji. Mezinárodní
ochrana je založena na národním režimu a formální reciprocitě. Zajišťuje
se přihláškou ve smluvních státech Mezinárodní úmluvy na ochranu nových druhů.
ZPĚT
|
|
Nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí
|
neboli nové zdravotnické metody jsou kvalitativně vyšším výsledkem lékařské
činnosti. Metoda je nová nebyla-li zveřejněna před podáním přihlášky. Je
způsobilá k ochraně pokud je využitelná ve zdravotnictví, byla konkrétně
vyřešena jako výzkumný úkol, úspěšně oponována a znamená vůči dosavadním
metodám prokazatelné zdokonalení, urychlení nebo zhospodárnění. Přihláška
nové zdravotnické metody se podává u Ministerstva zdravotnictví ČR.
Splňuje-li předmět přihlášky podmínky stanovené vyhláškou, udělí ministerstvo
původci osvědčení. Udělením vzniká právo na odměnu za využití
metody.
ZPĚT
|
|
Licenční smlouva
|
|
je svolením majitele průmyslového práva k využití nehmotného statku,
např. vynálezu chráněného patentem, užitného vzoru, průmyslového vzoru,
ochranné známky. Podle okolností může být licence výlučná, samostatná nebo
nevýlučná. Výlučnou je licence poskytnutá jedinému nabyvateli práva.
U samostatné si majitel nehmotného statku ponechává právo využívání také
pro sebe. Nevýlučná licence je udělena více nabyvatelům. V praxi bývají
nevýlučné licence vymezeny věcně, teritoriálně nebo časově. Licenční smlouva
by měla vymezovat předmět a rozsah licence, práva a povinnosti obou
stran, způsob řešení sporů, placení licenčních poplatků atd. Majitel patentu
může učinit obecnou nabídku licence na jeho využití, kterou Úřad
průmyslového vlastnictví vyznačí v rejstříku patentů. V takovém
případě získává majitel výhodu platby pouze polovičních poplatků
za udržování platnosti patentu.
ZPĚT
|
|
Franchisingová smlouva
|
|
upravuje vztah mezi dvěma na sobě nezávislými subjekty, mezi
poskytovatelem franchisy a příjemcem franchisy. Poskytovatel předává
na základě smlouvy celkový obchodní koncept metody podnikání
v určité oblasti. Příjemce získává právo provozovat činnost pod
poskytovatelovým obchodním jménem, s používáním jeho ochranných známek
a dalšího duševního vlastnictví a podle jeho pokynů. Poskytovatel se
navíc zavazuje bránit jiným v komerčním využívání předmětů duševního
vlastnictví a vůči příjemci svá práva neuplatňovat, avšak vyhrazuje si
jejich využívání kontrolovat. Poskytovatel franchisy poskytuje za úplatu
příjemci celý "balík" průmyslových a někdy i autorských práv
s příslušným obchodním tajemstvím. Franchisingový vztah se vyznačuje
komplexností licence, trvalostí (dlouhodobým fungováním) a právem
poskytovatele dozírat na fungování podniku, s udělováním rad
a pokynů.
ZPĚT
|
|
Oceňování duševního vlastnictví a nehmotných statků
|
|
je stále ještě málo vžitou záležitostí, neboť se v tuzemsku dlouho
neprovádělo. Od roku 1997 je v platnosti zákon, podle něhož se
průmyslová práva včetně ochranných známek oceňují výnosovým způsobem,
a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů
z jejich užívání. Nelze-li nehmotné statky takto ocenit, použije se tržní
způsob nebo nákladový způsob. Prvý je založen na srovnávací metodě údajů
převzatých z tržního hospodářství, druhý na ceně, kterou by musel
investor zaplatit za získání stejně užitečných náhradních nehmotných statků.
Nutno se smířit s tím, že neexistuje exaktní způsob zjištění ceny např.
ochranné známky Škoda.
ZPĚT
|
|
Počítačové programy
|
|
mohou být předmětem autorského práva a jím chráněny, pokud splňují
podmínky autorského díla, t.j. jsou nové, původní a vznikly
osobitým tvůrčím zpracováním. Autorem díla může být jen osoba fyzická. Je-li
tato osoba zaměstnancem organizace, má jeho zaměstnavatelská organizace ze
zákona právo výkonu autorských práv k počítačovým programům vytvořeným
v rámci pracovního poměru a majícím charakter autorského díla,
není-li výslovně ujednáno jinak. Pokud však chce organizace získat práva
k užití nebo šíření počítačového programu, který vykazuje znaky
autorského díla a jehož autorem není její zaměstnanec nebo člen, může
tato práva získat pouze na základě smlouvy s autorem nebo šiřitelem
díla.
ZPĚT
|
Tato stránka byla převzata a upravena podle materiálů Komory patentových zástupců.
|
|